Našli si práci, udělali, co se po
nich chtělo a nic za to nedostali. Jaký je to pocit a co se s tím dá
dělat?
Martě Kubínové je dvacet let. Studuje ekonomiku na Mendelově
lesnické a zemědělské škole v Brně a nechtěla nic víc než si jen trochu
přivydělat. Prohlídla si tedy inzeráty na serveru jobs.cz a na jeden
z nich zareagovala. Podobně začal i příběh studentky VŠE Ivety Šejvlové a
pár desítek dalších napálených. Při pohledu zpátky lze říci, že jejich volba nebyla
šťastná, ale to bychom předbíhali.
Nereagují. Jedna je
bůh ví kde, druhému spí dcera
Koncem
července se na jobs.cz objevil inzerát. Jistá paní Matějíčková sháněla
zadavatele dat pro internetovou stránku www.news-golf.com . Za adresu golfového
hřiště v USA slibovala dvacet korun, za adresu jinde deset. Lehce vydělané
peníze, řeklo si kolem třiceti lidí a možná v té euforii zapomněli na
tolik potřebnou ostražitost. Několik dní pracovali bez smlouvy s tím, že
jim ji teprve pošlou. Když ji formou emailové přílohy konečně dostali, byla
adresovaná na údajného jednatele firmy Redhelp- jakéhosi pana Urbana . Žádná
Matějíčková a navíc ani podpis společnosti. Prostě jen čistý papír. „Měli jsme to
vyplnit, odeslat a čekat až nám kopie přijde zase zpátky,“ vysvětluje Iveta a
dodává, že do té doby jí vůbec nic divného nebylo. „Kdykoli jsme něco
potřebovali, obrátili jsme se na editora a on hned odepsal, bohužel, to, že je
to také jen brigádník nám došlo, až pak.“ Co se tedy stalo, s tou, do
té doby hladce probíhající, spoluprácí?
„Stalo se to, že se na internetu začaly objevovat průběžné
výdělky zadavatelů a oni se nestačili divit, jak jsou nízké,“ vysvětluje editor
Karel Kryška. „Stačila malá chyba ve formátu a už jim tu položku odmítli
zaplatit. To spustilo řadu stížností a nadávek. Lidé psali na adresu Matějíčkové
jako obvykle, ale ona se neozývala. Vracely se jim emaily a do toho všeho se
začaly vracet i ty smlouvy. Adresát byl totiž neznámý. Jediný kdo s nimi
komunikoval, jsem byl já, bohužel toho do dneška nevím o moc víc než oni…Byl
jsem také jen brigádník a i mně dluží peníze.“
Někteří se
tedy se svým výdělkem rozloučili, jiní se zapojili do online diskuze, kde se
pokoušeli vymyslet co dál. „Kdo je z Prahy, ať se skočí podívat do toho
sídla Redhelpu,“navrhovali v debatě mimopražští. Výsledek však nebyl
příliš uspokojivý.
„Zjistila jsem, že z jedné uvedené adresy se
odstěhovali a na druhé ani nikdy nebyli, telefon nikdo nebere a emaily se
vrací,“ sdělovala začátkem srpna svým kolegům Iveta a jim nezbývalo, než se
vztekat, protože jediný zatím stále fungující kontakt, který měli v ruce,
byl skype na Urbana, ale on ho odmítal zvednout, protože mu téměř nepřetržitě
spala dcera.
Jobs nic neví
Jobs.cz je nejrozšířenějším tuzemským webem
zprostředkovávajícím práci. Denně se tam objevuje kolem 14 000 inzerátů,
bylo by tedy naivní myslet si, že existuje způsob, jak v takovém množství
nalézt ty podvodné a vyloučit je. Podle slov pracovníka serveru Michala Kardaře
tam může svou nabídku vložit kdokoli, kdo se zaregistruje. Tam také odpovědnost
vlastníků webu končí. „Neprovádíme žádné kontroly, nejsou nám známy ani případy, kdy by u nás inzerující firmy své
zaměstnavatele využili. Nic o tom nevím,“ vysvětluje do telefonu.
O pár dní
později se objevuje další inzerát. I v tom má prsty Matějíčková. Tentokrát
se do pasti chytá dívka z Brna: „Hledali někoho na překlad webu. Napsala
jsem jim, oni mi poslali pár stránek na zkušenou, když jsem to udělala, přišli
další. Dále už pak nereagovali ani na email. Teprve, když jsem jim to poslala
hotové, tak mi řekli, že to vlastně nechtějí…“
„Nevím, co je to za lidi,“ ptají se sami sebe účastníci
online diskuze Blabla.cz ,“Zřejmě si myslí, že jim internet poskytuje naprostou
anonymitu. Jak jinak si vysvětlit ten třetí inzerát?“
Onen třetí inzerát se objevil jakoby nic, v čase, kdy
třicet lidí marně čekalo na peníze za zadávání dat a bůh ví kolik dalších na
peníze za překlad.
Tentokrát ho zadal pan Martin Tichý, za pozornost však
stojí, že uvedený telefonní kontakt byl shodný s tím, který původně uváděl
Urban. Jen momentálně nešlo o zadávání ani překlad, ale o externího redaktora
časopisu sport – online.cz . Jaké však překvapení, pokud zadáte adresu www.sport-online.cz,
automaticky vás to přesměruje na News golf (se sídlem v New Yorku).
Záhadný Redhelp
S názvem této firmy zprostředkovávající prodej
obchodních společností se setkal již každý, kdo měl co dočinění s Urbanem
a Matějíčkovou, teď se k ní ale hlásil i Martin Tichý.
Shrňme si to tedy – Matějíčková najímá lidi, odkazuje je na
Urbana a ten se vydává za jednatele firmy Redhelp CZ, s.r.o. O něco později se na scéně objeví jistý pan
Tichý, který se rovněž vydává za zaměstnance společnosti zajišťující
telekomunikační služby, virtuální asistenci a jednací síně (viz popis firmy na katalog.seznam.cz),
ale shání někoho, kdo bude psát články o golfu. Zvláštní a o to více, že
v obchodním rejstříku je místo Urbana jako jednatelka uvedená Jana
Povondrová, v katalogu finančních novin zase Renata Pištěláková.Veškeré
emaily odeslané na tuto adresu se vracejí, telefon buďto jen vyzvání nebo se
přepne na anglicky namluvený záznamník a internetová stránka se nezobrazuje.
Člověk by od společnosti sídlící údajně na Václavském
náměstí v Praze čekal snadnější dostupnost.
Všechny cesty vedou
na policii
Podle slov editora Karla Kryšky Urban řekl, že Matějíčková
se rozhodla opustit firmu, kvůli tlaku, který na ni byl veden. (Tím tlakem
myslí emaily znepokojených a podvedených lidí.)
„Proto se to prý celé takto komplikuje, máme se podívat na
stránku http://add.news-golf.com/,“ říká Kryška.
Tam je vzkaz od Matějíčkové a v něm hned několik
pozoruhodných informací. Zaprvé je tam k vidění tabulka s odměnami,
ty se prý ale ještě navýší, protože zadavatelům nebude za chybu odčítáno sto procent
jako doposud, ale pouze patnáct. „Bohužel to bude až 7.8.,“ sdělovala
Matějíčková začátkem srpna shovívavě. „Uběhly tři týdny a samozřejmě se nic
nenavýšilo,“ konstatuje Karel Kryška.
Dalším důležitým sdělením je, že peníze přijdou na účty až
15.8. Když si to člověk čte kolem dvacátého a ví, že stále nic nepřišlo,
nezbývá mu, než si povzdychnout.
Do třetice Matějíčková žádá, aby brigádníci poslali smlouvy
emailem, protože sídlo firmy Redhelp se k 21.8. stěhuje. Kam? To nikdo
neví.
Možná, že na ně bylo na tom Václaváku přece jen trochu moc
rušno. Pokud totiž zohledníme jimi samotnými přiznanou dlužnou částku, je to
36 440 ,- a podle zdrojů, nebyla to
jejich jediná aféra.
Na otázku „Jaký z toho celého máte pocit?“ odpovídá
Iveta Šejvlová smutně: „Ztratila jsem na tom deset dní a nocí. Dluží mi přes čtrnáct
tisíc.“ Částky ostatních jsou o něco nižší, vztek a rozhořčení však nikoli.
Zajímavějším jevem je ale fakt, že se současnou situaci nikdo kromě Karla
Kryšky řešit nechystá. „Půjdu na kriminálku,“ říká jedině on. Ostatní se
k němu prý maximálně připojí. „Když
si bude někdo stěžovat, s radostí mu to dosvědčím, ale abych se někam
hnala, za to mi to nestojí,“ říká Marta Kubínová, které dluží přes tři tisíce.